V horkém letním patnáctém srpnovém dnu byl tehdejší Vojenský výcvikový tábor Bezděz a právě založený Vojenský újezd Ralsko plný vojsk, začínalo největší cvičení československé armády od konce války. Také milovické pěchotní učiliště pro střední velitele se účastnilo se svým náčelníkem, čerstvě povýšeným podplukovníkem Sochorem, taktického cvičení. V těchto lesích se rychle stmívá a tmou se prodírá černá Škoda 1102 Tudor typ 938 spz. 18898. Blíží se křižovatka lesních silnic, poblíž skalního hradu Stohánek, v té době spojující právě zanikající obce Palohlavy a Svébořice se základnou ve Stráži pod Ralskem. Zcela nečekaně se zprava z lesní cesty vyřítilo bojové vozidlo výsadkářů původně britský tahač houfnic Morris – Commercial C8/GS 15cwt.

     Silný náraz, žádné brzdění, žádná snaha o vyhnutí, což by svědčilo o instinktivní reakci řidiče výsadkového vozidla. Tudor je tlačen až na vyvýšený lesní břeh, kde se obě vozidla zastavují. Poměrně úzký předsazený a velmi odolný nárazník a 4 tuny hmotnosti si lehce poradilo s tunovým Tudorem. Před nehodou se řidič Tudoru snaží, jízdou vlevo, srážce vyhnout, marně. Z demolované škodovky je vyproštěn podplukovník Sochor, ještě dýchal, byl však v hlubokém bezvědomí dopraven do nemocnice v Jablonném v Podještědí, kde nad ránem 16.8.1950 umírá. Ani první pomoc lékaře výsadkového praporu ve Stráži pod Ralskem MUDr. Zdeňa Kloučka nedokázala pomoci zhmožděnému a krvácejícímu mozku. Generál Oldřich Kvapil jako šéf ofenzivního zpravodajství přišel po nehodě se skutečností, že řidič výsadkového vozidla byl zadržen a vyslýchán, ale někdo mu umožnil uprchnout na západ a na cestu dostal větší částku peněz.

Armáda staví na místě nehody pomník, ve kterém byly do roku 1955 uloženy ostatky podplukovníka Antonína Sochora, na jehož vrcholu je stylizována hvězda hrdiny SSSR.  Důstojného uznání se dostalo Antonínu Sochorovi 6.10.1955 v den výročí bojů o Duklu, kdy byla jeho urna uložena do vojenského kolumbária Národního památníku v Praze na Žižkově. Ten den byl také prezidentem republiky A. Zápotockým jmenován Antonín Sochor generálmajorem Československé lidové armády in memoriam.

     Kdo mohl mít zájem na smrti 36 letého podplukovníka Antonína Sochora. Byl to Bedřich Reicin? Věrohodných důkazů se již asi nedopátráme.

Václav Bilický

Ppor. Antonín Sochor jako velitel samopalníků se před více než 70 lety vyznamenal při jeho bojovém průzkumu v československé jednotce v bitvě u Sokolova. Jako velitel čety se probil silně bráněnou vsí až do německého týlu.  V bojích o hlavní město Ukrajiny Kyjev se osvědčili především naši samopalníci a tankisté. Sochor byl v době již velitelem roty, jejíž počínání bylo neobyčejně statečné. Během svého postupu na tancích obsadili strategicky velmi důležité nádraží a dospěli až k řece Dněpru. Spolu s Richardem Tesaříkem a Josefem Buršíkem byl tehdy Antonín Sochor vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR.